Uzeniny nám chutnají a touha udělat si domácí uzené, klobásky, či si třeba vyudit další delikatesy, přetrvává. Domácí pořád pokládáme za lepší, a často to tak i je. Uzení patří ke kulinářským zážitkům, na které vzpomínáme mnohdy z dětství, nebo jsme jej zažili někde u známých. S moderními udírnami se máme možnost pustit do uzení velice rychle i sami. Dobrá udírna z nás udělá ihned polovičního profíka. Tu druhou polovinu, jak správně udit, si budeme muset nastudovat a též odžít. Protože sebelepší návody neanulují známé přísloví: „Chybami se člověk učí“.

Uzenářem, co by dup

Hotové udírny dnes zcela zásadně zjednodušují přístup k domácímu uzení. Dokonce nepotřebujete žádnou plochu na zahradě či pod pergolou. Elektrické udírny kouří minimálně a jsou přenosné. Takže se můžete stát uzenářem klidně na vašem balkoně či terase někde v obytném domě. Je třeba zvážit, jaký typ udírny hledáte. Někdo trvá na udírně, kde je topeniště k udírně na dřevo, jiní se nadchli pro elektrické udírny, kde lze experimentovat se štěpkou na uzení z různých stromů, a to bez toho, abyste museli složitě shánět různé druhy dřeva. Štěpku kupujete komfortně jako příslušenství k uzení, a hned, i bez čtyřletého sušení dřeva na uzení, můžete začít experimentovat s chutí vyuzených výrobků.

Dnes udírny nikdo nezdí. Ideální je plechová udírna

Stavba udírny byla dříve prací pro zkušeného zedníka. Dnes se plechová udírna kupuje v podstatě jako hotový spotřebič. Jako zájemci o udírnu tak máme možnost vybírat si plechové udírny s topeništěm na dřevo nebo s eklektickým topeništěm. Udit lze studeným i teplým kouřem. K uzení studeným kouřem se používá jako příslušenství generátor studeného kouře. Takto se udí třeba ořechy, sýr nebo losos. Plechové udírny jsou obvykle z nerezu. Udržují se výrazně snadněji než dřevěné. Nepotřebují žádné dlouhé zatápění a obvykle do 10 minut od zapnutí v nich lze topit. Pro celoroční topení je vhodné používat izolované udírny. Oblíbené jsou Kaiserovy udírny.

Comments

comments